Mgr. et Mgr. Julie Krénová, advokátka

Mgr. et Mgr. Julie Krénová,
advokátka

Advokátní kancelář

Specializace

Jako samostatný advokát se specializuji na poskytování právních služeb v oblasti práva pracovního, trestního a v oblasti náhrady újmy na zdraví a životě.

Díky úzké specializaci nabízím klientům rozsáhlé praktické zkušenosti a detailní znalost problematiky, a to včetně judikatury a rozhodovací praxe soudů. Při poskytování právních služeb úzce spolupracuji s dalšími odborníky, zejména se soudními znalci z oboru zdravotnictví, doprava či ekonomika a mzdy.

Prostřednictvím moderních způsobů komunikace zastupuji klienty z celé České republiky. Osobní schůzku je možno sjednat v Kolíně či v Praze.

Mgr. et Mgr. Julie Krénová, advokátka

Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsem působila v neziskovém sektoru, kde jsem se věnovala pomoci obětem trestných činů. Následně jsem vstoupila do advokacie, praktické zkušenosti jsem získala v advokátní kanceláři v Praze a v Poděbradech. Po ukončení povinné praxe jsem složila advokátní zkoušku s prospěchovým stupněm výtečně.

Znalosti z trestního práva jsem si rozšířila při studiu na Bezpečnostně právní fakultě Policejní akademie ČR, kde jsem v roce 2016 získala titul Mgr.

Právní služby

Pracovní právo
Trestní právo
Náhrada újmy na zdraví a životě

Poskytuji komplexní právní služby v oblasti pracovněprávních vztahů. V rámci pracovního práva poskytuji právní služby zaměstnavatelům a zaměstnancům v následujících oblastech:

  • zastupování v řízeních před soudy v pracovněprávních sporech:
    • plynoucích z neplatného rozvázání pracovního poměru (výpovědí, okamžitým zrušením pracovního poměru či dohodou)
    • o mzdové nároky a odstupné
    • o náhradu újmy a škody, která byla způsobena v pracovněprávních vztazích
  • poradenství a zastupování zaměstnanců před soudy při pracovních úrazech a nemocech z povolání (vymáhání nároků, uznání pracovního úrazu zaměstnavatelem, řízení o uznání nemoci z povolání)
  • poradenství při vzniku pracovního poměru, při jeho změně (převedení na jinou práci, přeložení), při návratu zaměstnance do práce po skončení překážek v práci (dlouhodobá pracovní neschopnost, mateřská dovolená apod.) a při rozvázání pracovního poměru
  • mimosoudní řešení pracovněprávních sporů

V návaznosti na pracovněprávní agendu poskytuji také poradenství a zastupování v řízení o invaliditě (přiznání invalidního důchodu, změna stupně invalidity, odebrání invalidního důchodu).

Klientům poskytuji komplexní právní pomoc v oblasti trestního práva, a to ve všech stadiích trestního řízení. Jedná se především o následující služby:

  • obhajoba obviněného ve všech fázích trestního řízení, tedy jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudy všech stupňů
  • právní zastoupení poškozeného v trestním (adhezním) řízení, uplatnění nároku na náhradu újmy/škody v trestním řízení
  • zastupování při ukončování trestního řízení alternativními způsoby – podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání, dohoda o vině a trestu
  • poradenství ve vykonávacím řízení, např. podmíněné propuštění z výkonu trestu, přeřazení do věznice s mírnějším režimem, řízení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu
  • příprava a podání trestního oznámení
  • právní pomoc při podání vysvětlení a svědecké výpovědi

V rámci této specializace na oblast náhrady újmy na zdraví a životě poskytuji tyto právní služby:

  • zastupování při mimosoudním uplatňování nároků klienta
  • zastupování při jednání s pojišťovnou, viníkem či jiným odpovědným subjektem
  • zastupování v rámci soudního vymáhání nároků klienta
  • právní poradenství v souvislosti s právem na ochranu osobnosti včetně zastupování v řízení před soudem

Informace pro spotřebitele

Česká advokátní komora byla dne 5. 2. 2016 pověřena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR mimosoudním řešením spotřebitelských sporů pro oblast sporů mezi advokátem a spotřebitelem ze Smluv o poskytování právních služeb (na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů).

Internetová stránka tohoto pověřeného subjektu je www.cak.cz.

„Poznat zákony, to neznamená pamatovat si jejich slova,  ale poznat jejich sílu a moc.“

– Aulus Cornelius Celsus

Ceny

Stanovení odměny advokáta je závislé na specifických okolnostech každého konkrétního případu. Výši odměny za právní služby je sjednána s klientem smlouvou, a to před započetím poskytování právních služeb. Klient je tedy vždy dopředu informován o výši odměny či o způsobu jejího výpočtu. Podle povahy poskytovaných právních služeb lze sjednat odměnu v některé z následujících forem:

Úkonová odměna
Podílová odměna
Časová odměna
Jednorázová odměna

Klientovi je účtována částka za každý provedený úkon právní služby. Co je úkonem právní služby, stanoví vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Jedná se například o sepis žaloby, účast na soudním jednání či o schůzku s klientem přesahující 1 hodinu.

Konkrétní výše částky za úkon právní služby je s klientem dohodnuta s přihlédnutím k časové náročnosti a složitosti věci.

Lze sjednat v případech, kdy klientovi poskytuji právní služby při vymáhání peněžitého plnění (např. nároky z pracovního úrazu, odstupné, mzdové nároky). Odměna představuje podíl na vymožené částce v rozmezí 5-20%, a to dle složitosti věci.

Odměna je splatná až po vymožení peněžitého plnění pro klienta, klient tak neplatí zálohy na poskytnuté služby. V případě, že plnění není vymoženo, advokátovi nárok na odměnu nevzniká.

Klientovi je účtována hodinová sazba za každou započatou hodinu práce advokáta na jeho věci. Konkrétní výše hodinové sazby je stanovena dohodou stran.

Rovněž je možno sjednat odměnu ve formě pevně dohodnuté částky, kterou klient uhradí za vyřízení celé věci, a to bez ohledu na počet úkonů právní služby, které advokát pro klienta vykoná.

Aktuality

22. června 2017

Nejvyšší soud se opět vyjádřil k poškození zdraví zaměstnance na pracovní cestě

Nejvyšší soud ČR se v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2685/2016 ze dne 5. 5. 2017 opět zabýval otázkou vzniku pracovního úrazu na pracovní cestě. O pracovní úraz se jedná v případě, že poškození zdraví vznikne zaměstnanci při plnění pracovních úkolů anebo v přímé souvislosti s ním. Soudní praxe již dříve dospěla k závěru, že, je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, nelze považovat veškerou činnost zaměstnance po dobu pracovní cesty za úkony, jež souvisejí s plněním pracovních úkolů. Jinými slovy, ne každé poškození zdraví, které vznikne v průběhu pracovní cesty, lze považovat za pracovní úraz. Vždy je významné posouzení právní povahy činnosti, v jejímž rámci zaměstnanec úraz utrpěl. Rozhodující je, zda k úrazu zaměstnance došlo při činnosti, kterou zaměstnanec konal z hlediska věcného, místního a časového objektivně pro svého zaměstnavatele.

V konkrétním případě, kterým se zabýval Nejvyšší soud, byla předmětem pracovní cesty zaměstnance v lyžařském středisku v Itálii veškerá činnost směřující k dosažení stanoveného cíle, kterým bylo upevnění a posílení vzájemných obchodních vztahů s klienty. Volbu způsobu plnění tohoto pracovního úkolu v konkrétních podmínkách zaměstnavatelka ponechala na úvaze samotných zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že hlavní náplní akce bylo lyžování, a protože zaměstnavatelka hradila všem svým zaměstnancům, kteří se pracovní cesty zúčastnili, také několikadenní skipasy, je zřejmé, že zaměstnavatelka od svých zaměstnanců očekávala, že přispějí k naplnění cíle akce rovněž tím, že se budou jejím zákazníkům věnovat i na sjezdovce. Za této situace nelze dle Nejvyššího soudu lyžování, při němž zaměstnanec utrpěl úraz, považovat bez dalšího za jeho soukromou aktivitu. Okolnost, že zaměstnanec neměl povinnost lyžovat, přitom není podstatná. Rozhodující je dle Nejvyššího soudu skutečnost, že zaměstnanec, který se věnoval zákazníkům i na sjezdovce, konal z objektivního hlediska činnost ve prospěch zaměstnavatelky, a tedy se jednalo o plnění pracovních úkolů pro zaměstnavatelku. Úraz zaměstnance při lyžování je v tomto konkrétním případě možno posoudit jako úraz pracovní.

18. července 2017

Nadbytečnost jako důvod výpovědi z pracovního poměru

Jedním z důvodů, který může uvést zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru, je tzv. nadbytečnost zaměstnance. Podle § 52 c) zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

K pojmu “nadbytečnost zaměstnance” se vyjádřil v nedávném rozhodnutí Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 4485/2016, ze dne 22. 3. 2017. Podle Nejvyššího soudu se zaměstnanec nemůže stát nadbytečným ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zák. práce v příčinné souvislosti s organizační změnou, která spočívá ve zrušení pracovního místa s kratší pracovní dobou, na kterém podle pracovní smlouvy zaměstnanec působil a nahrazením jej pracovním místem s týmž druhem práce, ale se stanovenou týdenní pracovní dobou.


Podle Nejvyššího soudu musí být nadbytečnost zaměstnance posuzována pouze s ohledem na druh práce (daný rozsahem - náplní), který zaměstnanec podle pracovní smlouvy pro zaměstnavatele vykonává a jehož ujednání patří k podstatným náležitostem pracovní smlouvy. Ujednání o dalších (pracovních a mzdových) podmínkách však nemohou být zvažována při posuzování nadbytečnosti zaměstnance ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zák. práce, která je (v příčinné souvislosti s organizační změnou) dána pouze další (ne)potřebností druhu práce zaměstnance pro zaměstnavatele. 

24. srpna 2017

Lehkomyslné jednání jako důvod pro krácení odškodnění za pracovní úraz

Zaměstnanec, který utrpí pracovní úraz, má právo, aby mu zaměstnavatel poskytl náhradu škody a újmy na zdraví. V některých případech se však zaměstnavatel může zcela či částečně zprostit své odpovědnosti. V takovém případě nemá zaměstnanec nárok na odškodnění, případně je odškodnění alespoň kráceno.

Jedním z důvodů, kdy se zaměstnavatel částečně zprostí své odpovědnosti, je lehkomyslné jednání zaměstnance, které je zároveň příčinou vzniku pracovního úrazu. Na otázku, co lze považovat za lehkomyslné jednání, dává odpověď zákoník práce i judikatura Nejvyššího soudu ČR.

Zákoník práce zmiňuje lehkomyslné jednání zaměstnance v ustanovení § 270 odst. 2 písm. b). Současně je konkretizováno judikaturou soudů. Nejvyšší soud ČR ve svém aktuálním rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1739/2016 ze dne 3. 4. 2017 uvádí, že se jedná o případy, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu neupravuje žádný bezpečnostní předpis, pravidlo nebo pokyn. Zároveň dle Nejvyššího soudu musí být jednání zaměstnance možno charakterizovat jako nebezpečné riskování nebo hazardérství, kdy si zaměstnanec vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozícího nebezpečí újmy na zdraví.

Za lehkomyslnost však nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Nejvyšší soud v aktuálním rozhodnutí uvádí, že se musí jednat o tzv. kvalifikovanou lehkomyslnost – zaměstnanec věděl anebo vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem musel vědět, že si svým jednáním může přivodit úraz. Přitom další podmínkou, která musí být splněna současně (i kdyby jednání zaměstnance bylo možno kvalifikovat jako riskantní nebo hazardní), je, aby šlo o způsob činnosti, který je v rozporu s obvyklým způsobem chování zaměstnanců, kdy tedy nejde o činnost, kterou zaměstnavatel trpí nebo toleruje.

Splnění výše uvedených podmínek je povinen prokázat zaměstnavatel.

V případě lehkomyslného jednání zaměstnance se však může zaměstnavatel zbavit své odpovědnosti pouze částečně – zákoník práce stanoví, že musí poškozenému zaměstnanci uhradit alespoň jednu třetinu škody a újmy na zdraví.

Kontakty

Mgr. et Mgr. Julie Krénová, advokátka

Sídlo a kancelář: Kutnohorská 40, Kolín, PSČ 280 02

e-mail: 6krx5f56LTnu1b9f-onhTj
tel.: +420 721 730 100

IČO: 04193377
DIČ: CZ8556261472

ID datové schránky: sa96upn
bankovní spojení: 218859328/0600

Kontaktní formulář

Pozn.: položky označené * jsou povinné.